Ke konci týdne sice netřeba zlepšovat náladu, o to se postará víkend, ale kdyby přece jen, tak tady je pár pomůcek.
„Tolik jsem četl o škodlivosti alkoholu, že jsem si řekl, že je na čase s tím skončit!“
„S pitím?“
„Né, se čtením.“
Víte, co je to maximální opilost?
…
Když už nemůžete bez cizí pomoci ležet na zemi.
Dva maníky zasypala na horách lavina. Najednou ten jeden vidí, jak se k nim blíží záchranářský pes, bernardýn se soudkem. A tak říka tomu druhému:
„Hele, nejlepší přítel člověka.“
„No jo a nese ho pes.“
Chlápek se vrací po půlnoci domů, táhne z něj, v břiše mu šplouchá. Překoná šťastně práh u vchodu a tam už na něj čeká žena a spustí, kde ze to sakra byl místo večeře. „V perfektním novém baru!“ říká manžel. “Zlatý Bar se to jmenuje, a mají tam všechno zlaté!“ “Nesmysl, žádné takové místo není, ty ožralo!“ “Jasně, že je! Mají zlaté vchodové dveře, zlaté podlahy, dokonce i mušle na zachode mají zlaté!“ Nato se chlap dovalí do ložnice a usne. Ženě to nedá a druhý den hledá v telefonním seznamu, a opravdu, na druhém konci města je Zlatý Bar.
Tak tam zavolá:
„To je Zlatý Bar?“
„Ano, madam, přejete si?“
„Máte zlaté dveře?“
„Ano, samozřejmě máme!“
„Máte zlaté podlahy?“
„Jistě, madam!“
„A co zlaté mušle?“
Chvíli je na druhém konci ticho, a pak zena slyší barmana, jak na
kohosi volá: „Hej, Tome, mám pocit, že mám stopu na toho chlapa, co ti včera
načural do saxofonu!“
Ožralej děda v hospodě se rozhodne, že už má dost, že už půjde domů. Ale když se chce postavit, spadne zpátky do židle. „Sakra, že bych byl tak ožralej? Tak si dám kafe.“ Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtýho už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se radši domů doplazí. Plazí se ke dveřím, potichu si odemkne, převleče se, lehne do postele a spí. Ráno ho budí žena: „Tys byl včera zas pěkně sjetej, co?“
„Jaks to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu…“
„Ale, ráno tady byla hostinská, že sis v hospodě zapomněl svůj invalidní vozejk!“
Jde takhle chlap po ulici a vidí, jak jinej chlápek strašně zvrací. Tak k němu přijde, poplácá ho po zádech a povídá: „Máte pravdu, co byste se s tím sral.“
Plazí se takhle dva opilci po kolejích. A ten jeden povídá:
„To je ale schodů, co?“
„Copak schody, ale zábradlí je proklatě nízko!“
„Kašli na schody, slyším výtah.“
Loading ...