Svaz Anonymních Alkoholiků

Dlouho jsem přemýšlel jestli napíšu nějaký report z téhle akce, protože se tam stalo toho tolik, že ačkoliv jsem byl uplně střízlivý, tak si nepamatuju všechno. Každopádně! Dámy a pánové, milí ožralci je to tu!

Přijel jsem už v celkem pozdní hodinu a popravdě nevím co se dělo předtím. Ve dveřích sem potkal Míšu z radvanic, kterou podpírali její kamarádky a sama chudera nemohla ani chodit… Ano přišel jsem už pozdě. Kdybych totiž přišel o půl hodky dřív, trefím se přesně do časového období, kdy ty buchty byly povolné a ještě chodit mohly… Snad příště Tak jsem se pomodlil a vstoupil do toho pekla. Pekla v pravém slova smyslu, protože hudební masáž v podobě lumírova výběru kvalitní metalové hudby se k tomu dá přirovnat. Highway to hell určitě také hrálo… Akcicčka byla pěkně rozjetá. Lumír se starostlivou Werčou stále lítali okolo toho aby se něco nezničilo, nekouřilo v hlavním sále, ale poté co se Werunce podařil vysypat talíř plný pracně připravených jednohubek a asi 20minut seděla na zemi a smála se tomu, už jí taky bylo všechno jedno. Kromě pořadatelů se zúčastnili Pšontek s Marketkou, Miki s Katharin, Hanýsek s Kolíkem, Štěpa, Ivoš alias Nácek, střízlivý řidič Bonfire, Olesh a Maruška. Marušku jsem schválně uvedl až nakonec… To snad ani nemůže být holka! Troufnul bych si říct, že vypije víc jak já a že toho nevypiju málo… Ale přisli jsme asi na to čím to je. Je to zcela jistě tvořeno stavbou lidského těla a odlišností mezi mužem a ženou. U muže se veškeré zlatavé tekutiny se zhruba 5% alkoholu ukládají do OTP(Okrasný Tukový Prstenec), ale u žen se rovnoměrně rozkládají do takzvaných pivních vaků. A Maruška je rozhodně dostatečně obdarovaná, aby měla kam to pivo schovávat. Třeba o tomto zjištění napíše článek. Ovšem Maruška by se musela podrobit určitým experimentů jako promasírování pivních vaků nejedním ze členů svazu, abychom mohli poté porovnávat výsledku a dojít k závěru. Uvidíme po další akci…

Jelikož to byla monstrózní akce zážitků bylo hrozně moc… Namátkou… Hanysovo ožívání a umírání… Chvilku sedí a vypadá, že umře a za pár minut je na parketu a paří jak divý a potom stejně zas umře Při jednom tomhle oživnutí se mu dokonce podařilo rozbít dveře a při jednom umření asi 10minut padal z barové židle. Vybíjel si zlost bohužel nesprávným směrem Maruška si našla mezi klopením jednoho piva za druhým i čas na malý románek se svým „kolíkem“ Lesbické kreace Markéty a Katharin známe už z Mikiho chaty, ale tentokrát to bylo obzvláště intezivní div se ten stůl nerozpadl. Potom něco podobného zkoušela Markéta na Pšontka, ale nebylo to publikem přivítáno s takovým ohlasem, dokonce si myslím že si toho snad ani nikdo nevšiml.

Nejvetším zážitkem z celé akce byla stejně jízda do Petřvaldské sokolovny… Stojíme takhle na parkovišti někteří vykuřují, někteří bezmocně hledají svůj krýgl(miky) a k nám přijíždí modré mondeo a zastavuje. Po stažení okýnka nám všem spadla čelist. 2 luxusní borky se nás ptají jestli nevíme kde je místní sokolovna. Ačkoliv jsme se je snažili přesvedčit, že jsou na místě nechtěly nám veřit a proto jely dál. Nám svobodným a nezadaným to nedalo a chytli jsme werču, jakožto místní a sedli do auta. Miki mi radši přenechal řízení s tím, že jsem nic nepil. Sokolovna byla asi 200 metrů, ale my jsme v americkým stajlu přijel přímo ke vchodu a vyskákali. No po zjištění, že se tam koná jakási D&B akce a je tam vlezné půl sta jsme usoudili, že nám ty borky za to nestojí. Naskáčem zas do mikiho káry. Ale co miky nepřehlíd byly schody. „Pyčo sjeď to!“, tak jsem mu říkal, že si na to netroufnu a on ať ho k tomu pustím… Jelikož se místní petřvalidští lide chovají na chodníku jako vemena a neuhnou mnohem vetšímu vozu, ještě navíc s navaleným řidičem, rozhodl se miki to sjet zešikma svahu. Naneštěstí si nevšiml nízkého zábradlí a jakmile najel na schody tak se ozvala rána jako prase a miki zůstal viset spodkem auta na zábradlí. Auto nejelo ani dopředu ani dozadu, tak jsme s bonfirem valili pro jeho auto které mělo tažné. Miki byl v tu ránu i s autem největší celebrita. Navštěvníci sokolovny mu začali ve stoje aplausovat a lítalo tolik blesků z fotoaparátů, že by některé Bčkové celebrity mohli závidět. No atrakce jak prase. Když jsme nasedali z režnochem do jeho rencka slyšíme zvuk miho kurevsky rychle přijíždějícího auta. Miki vychlámaný zamumlal cosi, že zapl redukčku a vklidu. Na místě spolujezdce mu však seděl nějaký týpek v bílem tričku, kterého nikdo neznal. A na dotaz koho to Miky přivezl odpověděl „Nevím pyčo!“… Druhý dotaz směřoval na to kde nechal werču. Stejná odpověd… Chci se teda vrátit pro werču, ale ta už jde naproti naprosto zmrzlá a nasraná, protože byla pouze v tričku. Když se Lumír dozvěděl, že se nám týpek v bílém tričku snažil dostat na akci, jako správný pořadatel si šel do auta pro baseballovou pálku a nasraně lítal okolo cesty a hledal ho. Nenašel a dokonce ho nenašly ani 2 holky, které za náma asi za půl hoďky přišly s tím, že jsme jim odvezly kamráda a nemůžou ho najít. No neřešit. Když se kácí les, tak také lítaj třísky a i při našich akcích je dost možné, že se poté někdo pohřešuje nebo musí vyhledat lékařskou pomoc(ne nutně na úrazovém, ale třeba i na psychiatrickém oddělení). Marné….

To bude snad radši všechno nebo nás ještě nekdo zažaluje a použije to proti nám jako důkazní materiál.

PS: Doteď mi není jasné, kdo byli 2 lidé na této akci. Jakýsi pár co se tam chvilku ojížděl v šatně a katharin se strašne bavila šmírováním s kamerou v ruce. Poté tam leželi kousek od lumírovy aparatury a chtěli spát. No je jasné, že to nešlo, ale snažili se.